Přesun neboli „translace“ ostatků z Říma neznamenal snadnou záležitost. Cesta spojená s překonáním Alp byla komplikovaná, a proto převezením ostatků do cílového místa nebyli pověřováni jen duchovní, ale také šlechta nebo vhodné důvěryhodné osoby cestující stejným směrem.
Ostatky byly přesouvány v zapečetěných truhlicích s papežskou pečetí a autentikou. Po doručení na místo určení byly zkontrolovány na příslušném arcibiskupství, kde došlo k ověření autentiky, rozlomení pečeti a kontrole stavu ostatků. Před finálním vystavením svatého bylo potřeba provést zdobení relikvií. To prováděly převážně sestry z ženských klášterů, např. klarisky.
Po dokončení výzdoby byla prováděna slavnostní translace a vystavení k veřejné úctě. Translační slavnosti bývaly velkolepé, často spojené s průvody, divadelním ztvárněním světcova života a jeho konání zázraků s hudebním doprovodem. Prosklené rakve s ostatky nebo velké relikviářové schrány a vitríny byly neseny v procesích, např. na hřbetech velbloudů. Takové slavnosti zažilo mnoho českých kostelů a klášterů.
Rekordmankou v počtu kompletních těl mučedníků získaných darem od papeže je Anna Marie Františka, velkovévodkyně toskánská, která se stala manželkou Giana Gastona de' Medici. Pro svá severočeská panství (např. Zákupy, Ploskovice, Svádov) získala třináct kompletních katakombálních svatých těl.