0A

Úvod

Výstava představuje osmnáct exponátů, které prezentují dobu barokní zbožnosti a přináší detailní pohled na zdobení ostatkových relikviářů. Na doprovodných panelech vás seznámí s uctíváním svatých těl a umožní vám prohlédnout si detaily exponátů, které okem nepostřehnete.

Díla jsou vytvořena převážně z broušených skleněných kamenů, drátků, brokátu, sametu, sádry, velkého množství metalických nití a kovových fólií. Vystavené kosterní pozůstatky jsou představeny v podobě velmi dobře patinovaných sádrových replik nebo plastových, anatomicky přesných odlitků.

K vytvoření těchto děl mě přivedla láska k historii a průvodcovská činnost v několika památkových objektech. Srdeční záležitostí je pro mě klášter Plasy, kde jsem v tamějším kostele denně vídal při prohlídkách velmi krásně zdobené ostatky sv. Antonia, které pocházejí z římských katakomb. Fascinovalo mě, jak jsou jednotlivé části výzdoby Antoniova těla detailně propracované, a říkal jsem si, že někdy v budoucnosti zkusím něco alespoň trochu podobného vytvořit, abych pochopil jejich řemeslnou složitost.

V roce 2011 jsem navštívil Klášter Waldsassen a žasl nad dalšími podobnými díly, která vytvořil zdejší cisterciácký mnich – fráter Adalbert Eder, jenž je i autorem výzdoby ostatků svatého Antonia v Plasích. Moje fascinace složitostí detailů výzdoby těchto relikviářů se tím ještě prohloubila.

Zároveň mě pohltilo téma ostatků svatých a relikvií, jejich uctívání, zdobení a náboženský kontext. Vše také souvisí s provázením na zámku v Bečově nad Teplou, kde mi bylo umožněno prezentovat vzácný románský Relikviář svatého Maura.

Zájem o problematiku uctívání ostatků svatých, výrobu relikviářů a mystiku, která je s nimi spojená, jsem propojil i na této výstavě, již považuji za vyvrcholení své snahy o vytvoření děl nacházejících inspiraci v období baroka a jeho pojetí „přezdobenosti“ svatých relikvií. Má díla nejsou replikami, ale vychází z předloh, které jsem upravil podle své fantazie a vytvořil je za pomoci moderních materiálů. Také techniky výroby neodpovídají době barokní, jelikož je velmi obtížné najít zmínky o původních řemeslných postupech.

Pouze studiem detailních fotografií relikviářů jsem postupně přicházel na to, jak vytvářet jednotlivé komponenty, a uzpůsoboval jsem je své zručnosti, materiálům a dnešním podmínkám.

Přeneste se teď se mnou v čase o 300 let zpět do doby baroka a nechte na sebe lehce dýchnout atmosféru pompéznosti, zdobnosti a hlavně velké úcty k ostatkům svatých.

KLÁŠTER PLASY

Na oltáři kostela v Plasích se nachází dílo Adalberta Edera, které vytvořil přímo pro zdejší klášter – rokoková relikviářová rakev s ostatky sv. Antonia, jenž zemřel pro víru kolem roku 300 n. l. Tyto ostatky získal plaský klášter darem z tyrolského kláštera Stams.

Byly nalezeny někdy po roce 1690 v římských katakombách sv. Kalista za papeže Innocence XII. Společně s nimi byla v hrobě objevena i nádobka s Antoniovou krví, která je uložena ve zdobeném kalichu u jeho nohou.
‍

KLÁŠTER WALDSASSEN

Klášterní bazilika v německém Waldsassenu od doby baroka až dodnes udivuje návštěvníky a věřící největší sbírkou relikvií uloženou severně od Alp. Adalbert Eder zde za svého působení vyzdobil deset kompletních koster a dvě částečné. Tito svatí leží na bočních oltářích v hlavní lodi baziliky v prosklených rakvích. Jsou oděni do stylizovaných barokních rouch představujících římské zbroje a šlechtické oděvy. Zdobení je provedeno pomocí drátků, broušených skleněných kamenů, brokátu a mnoha dalších materiálů. Pokud nějaká část kostry chyběla, byly tyto ostatky vyřezány ze dřeva, aby měl světec tělo kompletní.

Pouze čtyři svatí, kteří jsou umístěni v kaplích příčné lodi baziliky, jsou prezentováni jako stojící. Tato pozice umocňuje vládnoucí moc nebes, úctu věřících a jejich obdiv. V bazilice najdeme celá těla sv. Deodata, sv. Alexandra, sv. Theodosia, sv. Valentina, sv. Maxima, sv. Ursy, sv. Gratiana, sv. Viktoriana a sv. Vitaliana.